Řecko bude upřednostňovat legislativu o biosimilarech během předsednictví EU v roce 2027, říká ministr zdravotnictví
Řecko bude podle ministra zdravotnictví Adonise Georgiadise chce učinit dokončení jednání o legislativě týkající se biosimilárů a biotechnologií ústřední prioritou svého předsednictví v Radě EU, zatímco Athény vyzývají k silnějšímu evropskému přístupu k výrobě léčiv a konkurenceschopnosti.
„Naší základní prioritou během řeckého prezidentství by bylo dokončit diskusi o legislativě týkající se biosimilárů a biotechnologií obecně,“ řekl Georgiadis pro Euractiv.
Po setkání s členy Výboru pro veřejné zdraví Evropského parlamentu (SANT) v Athénách Georgiadis řekl, že Evropa má potenciál sehrát významnou roli v biotechnologiích, ale argumentoval, že blok musí jednat kolektivně, protože konkurence o farmaceutické investice a výrobu se globálně zintenzivňuje.
„Potřebujeme více Evropy, ne méně Evropy,“ řekl Georgiadis a argumentoval, že členské státy by byly v lepší pozici, kdyby jednaly jako blok, nikoli jednotlivě.
„Opravdu chceme, aby Evropa byla v první linii medicíny,“ řekl Ignazio Marino, italský europoslanec a vedoucí delegace SANT, když se ho Euractiv ptal, zda se víceročné legislativy EU podaří posílit odolnost a konkurenceschopnost bloku. Jinak by podle něj Evropa nakonec nakupovala léky z USA, Číny nebo Indie místo toho, aby je vyvíjela doma.
Komentáře přicházejí v době, kdy EU pracuje na řadě propojených legislativních návrhů zaměřených na posílení její farmaceutické odolnosti a konkurenceschopnosti, včetně Evropského zákona o biotechnologiích, zákona o kritických lécích a širšího farmaceutického balíčku.
Pro Řecko jsou biosimilary důležitou součástí této agendy. Georgiadis argumentoval, že Evropa by měla vytvářet podmínky, které umožní farmaceutickým firmám vyvíjet a vyrábět více produktů v rámci bloku, čímž se snižuje závislost na externích dodavatelských řetězcích a zároveň se zachovávají standardy bezpečnosti, kvality a účinnosti.
Ministr také poukázal na potřebu koordinované evropské reakce na měnící se globální farmaceutické prostředí, včetně amerických politik ovlivňujících ceny léků a nakonec i přístup pacientů.
Financování zdravotnictví pod tlakem
Podle navrhovaného víceletého finančního rámce Komise pro období 2028–2034 by zdravotnictví již nemělo stejnou samostatnou rozpočtovou architekturu jako současný program EU4Health. Georgiadis uvedl, že je proti odstranění zdravotnictví jako samostatné kapitoly, ale uznal, že změněné geopolitické prostředí Evropy vyžaduje jiný přístup.
„Nechtěl jsem, aby se to stalo tímto způsobem,“ řekl. „Ale globální prostředí je tak odlišné, že se Evropa musí přizpůsobit.“
Uvedl, že nový rámec by mohl nabídnout více příležitostí k podpoře výzkumu a vývoje, ale to se teprve uvidí, protože téma je složité.
Marino podobně varoval, že Evropa riskuje závislost na farmaceutické výrobě mimo blok, pokud nebude dostatečně investovat do výzkumu a inovací.
„Obvykle říkám ‚žádné peníze, žádná mise‘,“ řekl Marino a odkazoval na změny v rozpočtu EU, které vedly ke zvýšení výdajů na obranu. Uznal potřebu větších investic do obrany, ale varoval, že Evropa bude muset chránit financování výzkumu a zdravotnictví.
„Žijeme v Evropě velmi těžké období a bylo učiněno několik rozhodnutí investovat značné částky peněz do obrany. Samozřejmě, pokud to uděláte, a věřím, že je to v této době potřeba, musíte odebrat peníze z výzkumu, zdravotnictví, sociálních otázek a mnoha dalších oblastí,“ řekl.
Dodal však, že výbor SANT i rozpočtový výbor usilovně pracují na zachování financování a dokonce na jeho zvýšení v programech jako Horizon.
Pravidla týkající se odpadních vod vyvolávají obavy
Dalším tématem vzneseným na jednání byla revidovaná směrnice o čištění městských odpadních vod, zejména její rozšířená pravidla odpovědnosti výrobce, která vyžadují, aby farmaceutické a kosmetické společnosti významně přispívaly k nákladům na odstranění mikroznečišťujících látek z odpadních vod.
Georgiadis zmínil svůj tlak na dočasné „zastavení času“ při implementaci, zatímco bude provedeno další hodnocení dopadu na dodávky léků.
Evropský parlament v červnu přijal usnesení požadující pozastavení povinností rozšířené odpovědnosti výrobce (EPR) a kvartérního ošetření.
Georgiadis uvedl, že v Komisi panují na tuto otázku odlišné názory, přičemž zmínil také názor generálního advokáta na pravidla týkající se odpadních vod.
„Pokud tomu rozumím, v Komisi jsou dvě pozice: komisař pro zdraví, který podporuje ‚zastavení času‘, a komisař pro životní prostředí, který je proti tomu. Konečné rozhodnutí je na paní von der Leyen. Na toto rozhodnutí čekáme,“ odpověděl na otázku Euractiv.
Řecko usiluje o větší roli
Pro Athény je širším cílem pozici Řecka jako součást rozvíjející se farmaceutické výrobní základny Evropy.
Georgiadis poukázal na investice do farmaceutické výroby a inovací na místech včetně Tripolisu (Řecko) a parku LifeTech ve Spatě, argumentujíc, že Řecko by mohlo zajistit větší podíl ve výrobě kritických léků a biotechnologií jako součást odolné a diverzifikované evropské výrobní sítě.
„Opravdu se těšíme na návštěvu farmaceutického centra v Tripolisu,“ řekl Marino a přivítal snahy řecké vlády o podporu spolupráce veřejného a soukromého sektoru zaměřené na výrobu léků v Evropě, „místo jejich nákupu od Spojených států nebo jiných zemí.“
Delegace SANT navštíví Řecko od 21. do 23. září, včetně návštěvy farmaceutického výrobního centra v Tripolisu. Cílem návštěvy je prozkoumat přínos Řecka k farmaceutické odolnosti, výrobní kapacitě a širšímu evropskému ekosystému biologických věd.
Vasiliki Angouridi, EURACTIV, 23. září 2026