Připraveni, ne v panice: Evropa se vyzbrojuje na další velkou zdravotní krizi

Evropská komise zahájila novou strategii, jejímž cílem je vybudovat svůj arzenál v oblasti zdravotních krizí a ochránit občany před příští pandemií a budoucími zdravotními hrozbami.
EU v postcovidové éře uplatňuje přístup „lepší bezpečí než lítost“ s cílem zabránit příští velké zdravotní krizi posílením své infrastruktury připravenosti.
Jak? Zvýšením své schopnosti reagovat na širokou škálu zdravotních hrozeb prostřednictvím lepšího přístupu k lékařským protiopatřením a jejich dostupnosti za všech okolností.
To je jádrem nové strategie EU pro lékařská protiopatření, která byla dnes představena ve Štrasburku.
„Dnes posilujeme ochranný štít Evropy v nepředvídatelnějším světě. Připravenost se stává naším novým způsobem života – evropským způsobem života – abychom zajistili bezpečnost a zdraví a důvěru v budoucnost,“ uvedla komisařka EU pro připravenost Hadja Lahbibová.
Lékařská protiopatření se týkají základních nástrojů, jako jsou vakcíny, terapeutika, diagnostika a osobní ochranné prostředky (OOP).
„Je to v podstatě arzenál produktů, který nám umožní chránit občany v případě, že se objeví zdravotní nouze,“ vysvětlil úředník EU.
Pandemie COVID-19 odhalila závažná omezení schopnosti Evropy získat přístup k těmto nástrojům a distribuovat je. V reakci na to nová strategie navrhuje 17 klíčových opatření k zajištění spravedlivého a včasného přístupu v celé EU. Tyto akce se řídí přístupem „end-to-end“ – od sledování hrozeb až po konečné nasazení protiopatření.
„V příští krizi chceme toto čekání co nejvíce zkrátit,“ řekla Lahbibová.
Na co se Evropa připravuje?
Strategie se zabývá širokým spektrem potenciálních zdravotních hrozeb, od respiračních a kontaktních virů náchylných k pandemiím, jako je COVID-19, až po zoonózy, jako je ptačí chřipka, a také nově se objevující a znovu se objevující nemoci, jako je ebola.
Strategie také zmiňuje hypotetickou „nemoc X“, termín vytvořený Světovou zdravotnickou organizací (WHO) pro hypotetický, neznámý patogen, který by jednoho dne mohl způsobit vážnou mezinárodní epidemii nebo pandemii.
Zvažují se také viry přenášené vektory, jako je horečka dengue a západonilská horečka, přenášené komáry a klíšťaty, a také antimikrobiální rezistence neboli AMR, často nazývaná „tichá pandemie“, která v EU způsobuje 35 000 úmrtí ročně.
V neposlední řadě strategie zahrnuje bezpečnostní hrozby, včetně chemických útoků, a důsledky ozbrojeného konfliktu, i když v současné době ne hrozby jaderné.
Budoucí výzvy
Stále existují značné překážky. „Lékařská protiopatření jsou obzvláště složitá na skladování. Ale aby bylo možné vytvořit zásoby vakcíny nebo léčby, musí nejprve existovat,“ řekla Lahbibová.
Za tímto účelem plánuje Komise urychlit vývoj lékařských protiopatření. Hlavní součástí strategie je spuštění programu Medical Countermeasures Acceleration – jednotného kontaktního místa, které provede výzkumné pracovníky a malé a střední podniky od rané fáze výzkumu až po výrobu.
EU rovněž zavádí flexibilní strategii vytváření zásob, která je přizpůsobena konkrétním rizikům. Příklad z nedávné doby: během olympijských her v Paříži v roce 2024 Komise povolila předběžné rozmístění nouzových zdravotnických souprav, osobních ochranných prostředků a přenosných detektorů ze zásob rescEU.
„Takové zásoby mohou sloužit jako dočasné posílení stálých národních kapacit a řešit výjimečné výzvy, které takové události představují,“ poznamenala Lahbibová.
Informace na prvním místě
Navzdory těmto pokrokům zůstává hlavní výzvou: sdílení informací.
„Každá strategie potřebuje rozpočet a připravenost samozřejmě není zadarmo, ale nejdůležitější věcí je v tuto chvíli lepší koordinace,“ zdůraznila Lahbibová.
V současné době EU postrádá ucelený přehled o tom, které země mají jaké dodávky, kde jsou mezery a co chybí.
Členské státy se často zdráhají sdílet informace o strategických zásobách z důvodů národního zájmu. Vyšší transparentnost je však zásadní, aby se zabránilo duplicitě a maximalizovala efektivita.
V současné době jsou pouze tři země – Česko, Finsko a Estonsko – plně zapojeny do centralizovaného úsilí EU o vytváření zásob, takže status zbývajících 24 členských států zůstává nejasný.
Autor: Gerardo Fortuna, (Zdroj: Euronews), 9. července 2025